Aktuálně - cesty

Bečov nad Teplou je město v Karlovarském kraji. První historická zmínka o městě pochází z roku 1214. V místním zámku je umístěn relikviář svatého Maura, po korunovačních klenotech je považován za druhou nejcennější movitou památku v Česku. Žije zde 933 obyvatel.

První prosincový víkend se stal Bečov cílem zimního výletu :o)

Valdek je zřícenina raně gotického hradu ze třináctého století s mladšími dostavbami, nacházející se v CHKO Brdy, na jihozápadním postranním vrcholku kopce Berance. V roce 1346 byl hrad obléhán, od dob třicetileté války je pustý. Dochovaly se rozsáhlé části opevnění, věž a zbytky renesančně upraveného paláce z šestnáctého století. Pod hradem směrem k potoku se nachází kamenné moře.

„Hrad Valdek jest jeden z nejpamátnějších země České, 
a jméno jeho, spolu se jménem mohutného rodu, 
jasně skví se v dějinách naších.“        František Palacký

Brdy jsou nejvyšší, ryze české, nehraniční pohoří naší republiky. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., který je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy.

Brdy se staly letos cílem mého tradičního týdenního putování po Čechách. Nádherná příroda, východy a západy slunce, hluboké lesy i osvěžující rybníky. Ne nadarmo jsou Brdy už po mnoho let cílem českých trampů a turistů :o)

36. ročník festivalu Prázdniny v Telči. Jezdím sem už od šestnácti let. Vždy alespoň na pár dní. Být zase u toho. Cítit to... :o) protože "Prázdniny v Telči nejsou festival, ale způsob života!" Koncerty, divadlo, toulky krásným městem za poledního žáru i o půlnoci, setkávání se s přáteli za dne v podloubích pohádkového města, i v noci v kempu u kytar ..... to všechno je pro mě Telč a léto v ní. Díky! :o)

"Praha je nejmenším velkoměstem a Brno největším maloměstem." prohlásil jeden český herec. Navzájem se tak poštuchujeme, utahujeme si ze sebe, ale vlastně se máme rádi. Alespoň já to tak vnímám. Mám v Brně několik opravdu dobrých přátel, za kterými se alespoň 2x ročně jedu na pár dnů podívat. Poklábosit, popít, pobýt, objevit zase nějaké tajemství moravské metropole.

Český Krumlov patří mezi má nejmilejším města v Čechách. Mám ho spojený se spoustou vzpomínek z mládí. Českokrumlovský folkový festival v devadesátých letech. Vodácká zastavení při splouvání Vltavy. Toulky městem za poledne i o půlnoci. První lásky, které zmizely v proudu času, i přátelé, které mám do dnes. To všechno je pro mě Krumlov, do kterého se moc rád vracím .... Díky :o)

Otava je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km. Je to také jedna z pravých vodáckých řek. Nejsou na ní takové davy jako na Vltavě a mimo sezónu na ní najdete více laminátových lodí než plastových :o)

Banát. Poklidná krajina na jižním okraji Rumunska, kterou obeplouvá mohutný tok Dunaje. Jsou tu vysoké kopce porostlé většinou bukovými lesy i hluboká údolíčka vymletá nesčetnými potůčky a říčkami. Rozlehlé pastviny i velké plochy obdělaných políček. Jezdím do Banátu od roku 2001. Především za českými krajany, jejichž předkové sem přišli za prací před zhruba 200 lety a dodnes si zachovali kulturu i jazyk.  Za ta léta jsem zde poznal mnoho zajímavých lidí, kterých si vážím a mám je rád. Pana Kocmana z Eibenthálu, paní Pelnářovou z Bígru, manžele Pražákovi z Rovenska, Venu Piečka z Gerniku a hlavně Mariánku ze Svaté Heleny, kam se pokaždé vracím jako "domů". Ten kraj a ti lidé mi přirostli k srdci. Vím, že jsem tam letos v květnu nebyl určitě naposledy a s největší pravděpodobností se tam vydám hned příští rok ve stejnou dobu :o) .....zaujaly vás obrázky a chtěli byste to vidět na vlastní oči a něco zažít? Není problém, stačí se přidat!

Již několik let jezdím, vždy v prosinci, s partou přátel na Moravu "do sklípku". Každý rok je to v něčem jiné. Nemyslím víno, to je pokaždé skvělé a chutné. Ale krajina se vždy chová jinak. Letos byla pod prvním sněhem a byla úchvatná. Toulám se mezi vinicemi u Bořetic pod Kraví horou a pod nohama křupe zmrzlý sníh a led. Od úst jde pára, ale sklenka vína zahřeje i na cestě :o)

Podzimní toulky Kokořínskem. Jezdím do těchto končin už mnoho let. První vandry, spaní pod převisy nebo v jeskyních, večerní ohně a spousta kamarádů. Krásné vzpomínky. Prastaré i nedávné. Hladím očima ta místa a je mi dobře.