Aktuálně - kultura

Břevnovský klášter (plným názvem Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově) je nejstarší český mužský klášter, nacházející se v pražské čtvrti Břevnov. Založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch. Od počátku v něm sídlí mnišská komunita benediktinů, která sem přišla z německého kláštera Niederaltaich. U příležitosti 1000. výročí založení kláštera roku 1993 povýšil papež Jan Pavel II. břevnovské opatství na arciopatství. Klášter jako celek s bazilikou svaté Markéty a s Markétskou zahradou je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Klášter má nejstarší tradici vaření piva v celé České republice. Navštívil jsem tuto úžasnou "živou" památku v rámci semináře a komentované prohlídky Bohumila Vurma (pragamystica.cz)

Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy, nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Málokoho tedy překvapí, že vznik tohoto domu i jeho historie je úzce spjatá s polotajnou organizací Svobodných zednářů. Po jejich odkazu a symbolech jsem pátral při komentované prohlídce a semináři Bohumila Vurma.

Kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám, nebo kostel Panny Marie před Týnem) se nachází na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely a to jak po stránce architektonické, tak svým dochovaným vnitřním mobiliářem. Jeho západní průčelí obrácené k náměstí tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Přední část kostela s portálem směřujícím do náměstí je obestavěna předsunutou zástavbou dvou domů, jedním z nich je Týnská škola.

Procházím tichým chrámem se zatajeným dechem. Jen malá skupinka posluchačů výkladu Bohumila Vurma, historika a badatele nad tajemnem. Procházka historií …s fotoaparátem po ruce :o)

Zámek Troja (známý též jako Trojský zámek) je barokní stavba v pražské městské části Troja postavená v letech 1679–1685 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka jako letní sídlo kde pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Nachází se na pravém břehu řeky Vltavy, v jeho areálu se nalézá také několik hospodářských stavení, včetně konírny. K zámku patřila i vinice a kaplička svaté Kláry, která je dnes součástí Botanické zahrady. Objekt zámku je obklopen rozsáhlou zámeckou zahradou s mnoha okrasnými i ovocnými stromy a malým přírodním bludištěm.

Procházím se sály zámku, zkoumám detaily fresek a soch a zaujatě poslouchám odborný výklad historika, znalce umění a vína a charismatického vypravěče Bohumila Vurma, jehož komentované prohlídky Trojského zámku jsem právě účastníkem. Skvělý zážitek :o)

Mezinárodní festival světla, který se odehrává v historickém centru Prahy. Známá i tajemná místa Prahy ožila tvorbou předních českých a světových umělců z oblasti audiovizuálního umění. Venkovní světelné instalace. Architektonické video-mappingy. Workshopy. Moderní audiovizuální umění. Light art.

Celý jeden večer jsem obcházel s fotoaparátem jednotlivé instalace a prožíval opravdu nevšední zážitky. Světla, zvuky, vůně. Sdílené pocity očarování. Oči doširoka otevřené a uši nastražené. Až jsem občas "zapomínal", že mám v ruce fotoaparát :o)

Pátý ročník babypunkového festivalu v zahradách zámku Kačina u Kutné hory. Neuvěřitelně barevná a živá směsice hudby, divadla, nejrůznějších workshopů a zábavných nápadů pro děti i dospělé. Navštívil jsem tuhle akci už potřetí a byl jsem opět nadšený. Co se týče propojení zábavy pro děti a dospělé nemá myslím Kefír u nás ani ve světě obdobu a konkurenci. Díky, Kašpárku, příští rok přijedeme zase!! :o)

Multikulturní festival plný vůní, chutí, barev a rytmů. Barevná devítka se již několik let odehrává  v Parku Podviní v Praze 9 - Vysočanech. Tradiční hudební a taneční vystoupení, umělců z Mongolska, Vietnamu, Peru, Mexika, Moldavska, Ruska či Indie. Exotické tance, živelná etnická hudba, neodolatelné jídlo a pití, ale i stanoviště s rukodělnou výrobou a dílničkami pro děti.. Ochutnávky specialit z Japonska, Brazílie, Argentiny, J.A.R., Afgánistánu, Norska, Arménie, Senegalu, Nigérie, Bulharska, Indonésie nebo Gruzie. Pro mě osobně, s fotoaparátem na krku, je to především úžasná podívaná. Pestrá paleta zajímavých lidí, rozdávající úsměvy, stírající rozdíly mezi národnostmi a etniky. Přibližující se jeden k druhému bez předsudků a s důvěrou. Umělců, vystupujících na pódiu, i prostých prodavačů či kuchařů ve stáncích kolem.... Díky za tahle setkání :o)

Tribal Prague je taneční festival, spojující ve dvou večerních show krásu ATS, tribal fusion, burlesque fusion a dalších příbuzných stylů. Každoročně se ho účastní tanečnice z celé Evropy i zámoří. Show jsou nabitá pestrostí a vysokou kvalitou vystoupení. Letos jsem byl se svým fotoaparátem u toho a byl to výjimečný zážitek. :o)

Ples se vším všudy! Akustická, dobová hudba, nejoblíbenější tance 16. a  17. století, krásné prostory mázhausu Novoměstské radnice v Praze, dobové recepty i nápoje a především veliká společenská událost…

"Rond" je pestré společenství lidí s bohatou taneční, divadelní, hudební či šermířskou minulostí, které pojí společná touha dělat starý tanec jinak, než bylo v našich krajích doposavad zvykem. Lidí, kterým nevadí číst čtyři sta let staré taneční spisy v originále, kterým nepřipadá jako ztráta času vyrábět dvacet hodin knoflíky, kterým nepřijde nepřiměřené pracovat dva roky na jednom vystoupení, a kterým tanec na kožené podrážce nenahání hrůzu. (http://blog.rond.cz/)

Již potřetí jsem se vydal na cestu časem. Oblékl si na míru šitý kostým, za ruku vzal svou dceru Veroniku, na krk zavěsil fotoaparát a zavřel oči. Už to slyším ....cinkání kovových pohárů, šum hlasů, slabá, ale stále sílící, melodická hudba, šustění šatů a klapot podpatků. Vůně sladkých i slaných koláčů, silného vína a kořeněného piva. Zase oči otvírám a jsem v jiné době. Elegantní grand v kloboučku s pérkem mne pozdraví lehkou úklonou. Dáma s perlovým náhrdelníkem udělá pukrle a koketně se  na mě usměje. Knecht s ostrým tesákem za pasem mě mávnutím zve k hráčskému stolu ..."Kostky čekají!" Ale já jsem tu hlavně proto, abych se pokusil zachytit ty prchavé okamžiky. Občas na to ale zapomínám a se svitem svící v očích se stávám součástí jiného století ...... Díky :o)

Sedmnáctý ročník festivalu alternativní a nezávislé scény PODVINÍ 2016 v Praze Vysočanech. Tradiční akce, dravá hudba, známé i (pro mě) nové kapely ...... a radost fotit :o)