Aktuálně - cesty

Banát. Poklidná krajina na jižním okraji Rumunska, kterou obeplouvá mohutný tok Dunaje. Jsou tu vysoké kopce porostlé většinou bukovými lesy i hluboká údolíčka vymletá nesčetnými potůčky a říčkami. Rozlehlé pastviny i velké plochy obdělaných políček. A tady, tisíc kilometrů od rodných Čech, se vám náhle stane, že přijdete do vesnice a usměvavá vesnická panímáma vám řekne : „Dobrý den, odkudpak jdete?“ Ano je to tak, tady na jihu Rumunska je několik vesnic, kde se domluvíte česky.

Jezdím do Banátu už několik let. Za českými krajany, za přírodou a zážitky, které nikde jinde nenajdete a neprožijete. Ten kraj mi přirostl k srdci. Vím, že jsem tam letos v květnu nebyl určitě naposledy :o)

Měděnec (německy Kupferhübel) je 910 metrů vysoký vrch v Krušných horách, pod jehož jižním svahem se rozkládá bývalá hornická obec stejného jména. Únorové podmračené nebe dává krajině kolem takřka magický nádech. Mrzne a fouká vítr. Na suchých stéblech loňských travin se tvoří malý ledový zázrak. Ledové čarování …. :o)

Berlín, hlavní město Německa. Navštívil jsem ho poprvé a zapůsobil na mě velice rozporuplným dojmem. Více jak dvacet let po pádu Berlínské zdi město stále působí jako "roztržené". Východní část se snaží dohnat tu západní zběsilou výstavbou, která zaplňuje každý volný pozemek něčím "novým". Ze západu na východ je zase cítit neustálý "dluh" a snaha o přílišnou toleranci. A celému městu vládne jedna barva. Šedá. V desítkách nejrůznějších odstínů. Nevím, možná byl můj pocit přehnaný a způsobilo ho i nevlídné počasí. Ale i přes tento "první" dojem, jsem nepropadl chmurám, a posilněn svařeným vínem z vánočních trhů, se toulal městem a objevoval už mnohokrát objevené, ale pro mě nové :o). A fotoaparát byl se mnou!

Krajina na pomezí Moravy a Polska. Vysoké kopce, bukové lesy, louky a na nich pasoucí se ovce. Stinná údolí i dech beroucí výhledy daleko do kraje. Měkká polština i melodický slezský dialekt. Boty ukrajují kilometry a batoh těžkne, ale to nevadí, vždyť proto jsem tady. S partou kamarádů na každoročním velkém týdenním vandru. A jak jinak - s fotoaparátem na krku :o)

31. ročník festivalu Prázdniny v Telči. Jezdím sem už pětadvacet let. Vždy alespoň na pár dní. Být zase u toho. Cítit to... :o) protože "Prázdniny v Telči nejsou festival, ale způsob života!" Koncerty, divadlo, toulky krásným městem za poledního žáru i o půlnoci, setkávání se s přáteli ... to všechno je pro mě Telč a léto v ní. Díky! :o)

Brno. Moravská metropole. Město na pomezí snu a reality. Romantická místa i rozporuplné bizarní stavby moderního města na začátku jednadvacátého století. Jezdím sem rád, i když s lehce ambivalentním pocitem "cajzla", který se naštěstí záhy rozplyne při kontaktu s několika dobrými přáteli, které v Brně a okolí mám. Možná i proto mi to nedalo a obrázky z poslední návštěvy jsem trochu upravil ...snad ne ke škodě :o).

Jezdil jsem sem už jako malý kluk s rodiči na "odborovou" rekreaci :o). Ten kraj mi přirostl k srdci. Tajemné zříceniny, hluboké borové lesy, velké jezero, které je vlastně rybníkem, žlutý písek rozpálený od letního slunce. Kraj Karla Hynka Máchy. Rákosí zašumí a v dálce zahouká parník Hynek na svém posledním podvečerním "kolečku" kolem jezera. Na hladině se odráží zapadající slunce. Hynku, Viléme, Jarmilo ...dobrou noc.

Návštěva Zooparku v Chomutově. Příjemné jarní počasí. Zviřátka se vyhřívají a já...fotím :o)

Italské město na pobřeží Středozemního moře. Křik racků a hukot vaporet. Tajemnost uzounkých kanálů i velkolepost kanálu Grande. Slaná vůně moře a rybích trhů. Omšelé staré domy i bělostné paláce a kostely. Navštívil jsem ho už po třetí a s každou návštěvou ho mám v sobě hlouběji. Začínám tušit, že je to "láska na celý život" :o)

Caorle je italské město v provincii Venezia v oblasti Benátsko. Nachází se mezi ústími řek Livenza a Lemene u Jaderského moře. Je oblíbeným přímořským letoviskem, ale davy turistů tu nejsou zdaleka tak velké jako jinde. Nádherné je historické "Srdce města", ve kterém se nachází dóm, a z nějž vede množství malých uliček které směřují k náměstíčkům a k Rio terà. Pokud se vydáte ulicí Sant'Andrea, narazíte na stejnojmennou čtvrť tvořenou uličkami, které mají názvy ryb (koneckonců to jsou hlavní místní produkty). Ať už se budete městem toulat ve dne, nebo v noci, snad si vás získá svou atmosférou stejně, jako mě :o)