Aktuálně

Mám pražskou zoologickou zahradu v Troji moc rád. Chodím tam aspoň jednou za rok. Zvířata nikam neutíkají a dobře se fotografují :o)

Opět zpátky časem do středověku na 8. rondí rudolfínský ples. Akustická, dobová hudba, nejoblíbenější tance 16. a  17. století, krásné prostory mázhausu Novoměstské radnice v Praze se svícnovým osvětlením, dobové recepty i nápoje a především veliká společenská událost…

"Rond" je pestré společenství lidí s bohatou taneční, divadelní, hudební či šermířskou minulostí, které pojí společná touha dělat starý tanec jinak, než bylo v našich krajích doposavad zvykem. Lidí, kterým nevadí číst čtyři sta let staré taneční spisy v originále, kterým nepřipadá jako ztráta času vyrábět dvacet hodin knoflíky, kterým nepřijde nepřiměřené pracovat dva roky na jednom vystoupení, a kterým tanec na kožené podrážce nenahání hrůzu. (http://blog.rond.cz/)

Již počtvrté jsem se vydal na cestu časem. Oblékl si na míru šitý kostým, na krk zavěsil fotoaparát a zavřel oči. Už to slyším ....cinkání kovových pohárů, šum hlasů, slabá, ale stále sílící, melodická hudba, šustění šatů a klapot podpatků. Vůně sladkých i slaných koláčů, silného vína a kořeněného piva. Zase oči otvírám a jsem v jiné době. Elegantní grand s třírohým kloboukem mne pozdraví lehkou úklonou. Dáma s perlovým náhrdelníkem udělá pukrle a koketně se  na mě usměje. Knecht s ostrým tesákem za pasem mě mávnutím zve k hráčskému stolu ..."Vrchcáby čekají!" Ale já jsem tu hlavně proto, abych se pokusil zachytit ty prchavé okamžiky. Občas na to ale zapomínám a se svitem svící v očích se stávám součástí jiného století, jako bych vstoupil do obrazu nějakého starého vlámského mistra ...... Díky :o)

Břevnovský klášter (plným názvem Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově) je nejstarší český mužský klášter, nacházející se v pražské čtvrti Břevnov. Založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch. Od počátku v něm sídlí mnišská komunita benediktinů, která sem přišla z německého kláštera Niederaltaich. U příležitosti 1000. výročí založení kláštera roku 1993 povýšil papež Jan Pavel II. břevnovské opatství na arciopatství. Klášter jako celek s bazilikou svaté Markéty a s Markétskou zahradou je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Klášter má nejstarší tradici vaření piva v celé České republice. Navštívil jsem tuto úžasnou "živou" památku v rámci semináře a komentované prohlídky Bohumila Vurma (pragamystica.cz)

…a přišla skutečná zima. Jako každý rok o jarních prázdninách mířím s rodinou do Krušných hor. Klínovec, Mariánská, Boží dar, Plešivec… perimetr mých každoročních toulek s fotoaparátem. A každý rok „najdu“ něco nového. Pod nohama křupe sníh, dech se mi v námraze sráží na vousech, zkřehlé prsty tisknou fotoaparát. Ale stojí to za to :o)

Podivná zima se zase letos odehrává. Leden je bez ledu. V podhůří Šumavy u vesničky Chudenín je rybník. Obvykle se na něm v tuto dobu prohánějí bruslaři zabalení do šál a kulichů. Letos ne. Je deset stupňů nad nulou, svítí slunce, blankytně modrou oblohu křižují čáry letadel, rákosí se chvěje ve slabém vánku a rovná klidná hladina rybníka odráží, jako zrcadlo, všechno dění kolem. Příroda si nejspíš usmyslela, že udělá jaro už v lednu. :o)

Začal advent. V Praze na Staroměstském náměstí se rozsvítil Vánoční Strom a zazněly koledy. Ze stánků zavonělo svařené víno a pečená šunka. Turisté i Pražané si začali ladit vánoční náladu. Spousta lidí si stěžuje na "davy" které tu musí člověk překonávat. Ale mně nevadí. Všichni se usmívají, povídají si, popíjejí, zpívají ...a je jim dobře. I mně je dobře a těším se na Vánoce! :o)

Již několik let jezdím, vždy v prosinci, s partou přátel na Moravu "do sklípku". Každý rok je to v něčem jiné. Nemyslím víno, to je pokaždé skvělé a chutné. Ale krajina se vždy chová jinak. Letos byla pod prvním sněhem a byla úchvatná. Toulám se mezi vinicemi u Bořetic pod Kraví horou a pod nohama křupe zmrzlý sníh a led. Od úst jde pára, ale sklenka vína zahřeje i na cestě :o)

Podzimní toulky Kokořínskem. Jezdím do těchto končin už mnoho let. První vandry, spaní pod převisy nebo v jeskyních, večerní ohně a spousta kamarádů. Krásné vzpomínky. Prastaré i nedávné. Hladím očima ta místa a je mi dobře.

Liberec (německy Reichenberg) je statutární město na severu Čech a krajské město Libereckého kraje. Má přes 103 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem České republiky (třetím v Čechách).

Liberecká městská hromadná doprava se skládá ze systému autobusových a tramvajových linek, které provozuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. (do 21. října 2010 pod názvem Dopravní podnik města Liberce). Centrálním místem je terminál MHD ve Fügnerové ulici.

Navštívil jsem Liberec jako fotograf produkční firmy České televize, která zde připravuje dokument o úzkorozchodné tramvajové lince z Liberce do Jablonce. Jelikož jsem sám zaměstnancem Pražského Dopravního podniku, byla pro mě tato návštěva dvojnásob zajímavá :o)