Aktuálně

Zakázkové modelingové fotografování paní Radky a Míši. Práce s modelkami je věc nelehká, ale pokud se jedná o dlouholeté kamarádky, polovina náročnosti odpadá :o)

Slunečný den babího léta v Pražské Zoologické zahradě. Zvířata se vyhřívají v paprscích podzimního sluníčka, děti pobíhají od výběhu k výběhu a samé "Jéé! Jůů! Tatí, tohle vyfoť!" :o) Zvířata fotím moc rád, a tak mi nedělá vůbec problém prosbám svých dětí vyhovět.

Produktová fotodokumentace keramických andělů z dílny Okrouhlička na Vysočině, pro potřebu internetové prezentace a e-shopu.

Čtrnáctý ročník festivalu alternativní a nezávislé scény PODVINÍ 2013 v Praze Vysočanech. Tradiční akce, dravá hudba, známé i (pro mě) nové kapely ...... a radost fotit :o)

Krajina na pomezí Moravy a Polska. Vysoké kopce, bukové lesy, louky a na nich pasoucí se ovce. Stinná údolí i dech beroucí výhledy daleko do kraje. Měkká polština i melodický slezský dialekt. Boty ukrajují kilometry a batoh těžkne, ale to nevadí, vždyť proto jsem tady. S partou kamarádů na každoročním velkém týdenním vandru. A jak jinak - s fotoaparátem na krku :o)

Je to 22 let, kdy začalo vysílat pražské Country Rádio. Jak jinak takové výročí oslavit, než Narozeninovou Country Fontánou - tradičním festiválkem pohodové hudby, který se dříve konal na Křižíkově fontáně, ale už před pár lety se přesunul na dostihové závodiště v Praze - Chuchli. Bylo na co koukat, bylo co poslouchat, bylo co fotit :o)

31. ročník festivalu Prázdniny v Telči. Jezdím sem už pětadvacet let. Vždy alespoň na pár dní. Být zase u toho. Cítit to... :o) protože "Prázdniny v Telči nejsou festival, ale způsob života!" Koncerty, divadlo, toulky krásným městem za poledního žáru i o půlnoci, setkávání se s přáteli ... to všechno je pro mě Telč a léto v ní. Díky! :o)

Bitva na Vítkově se odehrála 14. července 1420 jihovýchodně od tehdejších pražských hradeb, na hřebenu vrchu Vítkova. Husitská posádka dvou opevněných srubů, později posílená padesáti střelci a oddílem cepníků, zde odrazila útok rakouských a míšeňských křižáků.

O 593 let později. Nervozita stoupá. Útok se blíží. Od pancířů se odráží slunce, sudlice v rukách těžkne a do očí se vkrádá strach. Už je slyšet dusot kopyt křižácké jízdy. Kopí a halapartny se zvedají, aby odrazily útok cizáckého vojska. Hrr na ně!

Baví mě sledovat a fotit dobové rekonstrukce. Člověk se přenese na chvíli do jiné doby. I když jde vlastně o divadlo a opatrnou "hru na vojáky", je ve vzduchu cítit napětí. Pocit, že jsem tak trochu "opravdu u toho" pumpuje do žil adrenalin nejen bojovníkům, ale i divákům. Snad je to z těch pár obrázků znát :o)

Brno. Moravská metropole. Město na pomezí snu a reality. Romantická místa i rozporuplné bizarní stavby moderního města na začátku jednadvacátého století. Jezdím sem rád, i když s lehce ambivalentním pocitem "cajzla", který se naštěstí záhy rozplyne při kontaktu s několika dobrými přáteli, které v Brně a okolí mám. Možná i proto mi to nedalo a obrázky z poslední návštěvy jsem trochu upravil ...snad ne ke škodě :o).

Jezdil jsem sem už jako malý kluk s rodiči na "odborovou" rekreaci :o). Ten kraj mi přirostl k srdci. Tajemné zříceniny, hluboké borové lesy, velké jezero, které je vlastně rybníkem, žlutý písek rozpálený od letního slunce. Kraj Karla Hynka Máchy. Rákosí zašumí a v dálce zahouká parník Hynek na svém posledním podvečerním "kolečku" kolem jezera. Na hladině se odráží zapadající slunce. Hynku, Viléme, Jarmilo ...dobrou noc.